Web 2.0 a blogy

Na důvěře jsou založeny i publikační systémy typu wiki, soubory stránek, jejichž obsah může být editován samotnými uživateli (správu systému lze řídit i přidělenými právy). Při každé úpravě je uloženo, kdo a kdy úpravu provedl, a zároveň je zachována i původní verze, takže uživatel má možnosti procházet celou retrospektivu vývoje a případně se vrátit k původnímu znění. Zde je patrná paralela s vývojem komunitních projektů založených na otevřeném zdrojovém kódu – open source, kdy máme možnost sledovat postup programovacích prací v CVS¹ aplikacích a systémem práv je určeno, kdo jaké programové kódy může editovat. K dispozici je celá řada wiki softwarů pro mnohé platformy, většina z nich je k dispozici zdarma. Zřejmě nejpoužívanější je MediaWiki vyžadující k chodu podporu PHP a MySQL nebo PostgreSQL.

MediaWiki také pohání asi nejznámější wiki aplikaci – encyklopedii Wikipedia. Ta podle údajů z dubna 2008 obsahuje přes 10 miliónů článků ve více než 253 jazycích, které byly zadány a editovány pouze dobrovolnými přispěvateli².

Velká svoboda a otevřenost je předmětem největší kritiky systému. Panuje velká obava, že možnost volné editace vede ke snížení odborné úrovně publikovaných hesel a k diktátu masového vkusu (Zbiejczuk, 2007). S tím souvisí i záměrný vandalizmus nebo zamlžení, které ohrožují nejen pro Wikipedii, ale všechny Web 2.0 aplikace, na nichž se mohou podílet sami uživatelé.

Vandalizmus dokazuje příklad z poměrně nedávné doby, kdy student Virgil Graffith napsal program Wikiscanner, který dokáže dle rozsahů IP adres určovat, z jakých míst jsou jednotlivé články na Wikipedii upravovány. Vyšlo kupříkladu najevo, že záhadně mnoho výmazů kritiky u hesel týkajících se scientologie pochází z počítačů této církve atd. Seznam nejpovedenějších odhalení se zveřejňuje na blogu časopisu Wired . Ukazují se tak největší slabiny otevřeného přístupu. Ale u velmi často navštěvovaných hesel nebývá záměrný vandalizmus, díky nastaveným právům, tak častý a u méně populárních bývá velmi rychle odhalen a napraven.

Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, wiki systémy nejsou pouze encyklopedie typu Wikipedia. Značné uplatnění nalézají v korporátní sféře, kde bývají nasazeny pro intranetové aplikace nebo správu dokumentace. Velmi silné jsou pro tzv. knowledge management. V kapitole o blozích ve společnostech nabízím případovou studii, která tuto skutečnost dokresluje.