Z pohledu uživatele se nabízejí dva typy řešení, jak začít publikovat blog, a to s ohledem na jeho zkušenosti a znalosti webových aplikací a v neposlední řadě jeho finanční možnosti.
Web-based nástroje
První skupinu řešení jsme nazvali web-based. Lze využít nepřeberné množství přednastavených blogovacích služeb dostupných po jednoduché registraci. Tento typ služeb nevyžaduje instalaci na vlastním serveru nebo hostingové službě. Mezi globální služby dostupné zdarma v základním režimu patří Blogger (vlastněn společností Google), LiveJournal či Wordpress.com. Zmiňme pak ještě placenou službu Weblogger běžící na serverovém jádře Manila, produktu známém ještě z dob pionýrského blogování, jehož autorem je Dave Winer. Ze služeb majících původ u českých autorů jmenujme službu Lide.cz (balík služeb náležejících společnosti Seznam), Blog.cz nebo Megablog. Jednoznačná výhoda těchto služeb spočívá v tom, že není nutná znalost HTML/XHTML případně skriptovacích jazyků. Nevýhodou je pak značná závislost na poskytovateli služeb, což se projevuje tím, že uživatel kupříkladu nemůže příliš ovlivnit grafickou podobu svého blogu. Zásadní je, že nemá plnou kontrolu nad svými daty, což může znamenat jejich úplnou ztrátu například při krachu společnosti (jakkoliv se zdá dnes nepravděpodobná).
Server-based nástroje
Druhá skupina řešení představuje celou škálu placených či free/open source aplikací, které je možné nainstalovat na vlastní server či hosting. Lze volit různě komplikované a sofistikované nástroje od robustních redakčních systémů až po velmi omezené „odlehčené“ verze, které umí pouze základ. Zvolené řešení určuje i nároky na programové vybavení serveru. Základem bývá některý z SQL databázových systémů (mezi nejrozšířenější a zdarma dostupné patří mySQL, PostgreSQL či SQLite), skriptovací jazyk zpracovávající požadavky na straně serveru (PHP, ASP a obzvláště mezi blogery oblíbený Ruby-on-Rails) a samotný serverový program starající se o obsluhu požadavků HTTP protokolu (webserver – Apache, Microsoft Internet Information Server – IIS).
Mezi nejznámější představitele této skupiny patří WordPress, na kterém se v další části práce bude ukazovat spuštění vlastního blogu. Velká četnost používání a silná komunita doplňuje základní systém o množství zásuvných modulů (pluginů) a zobrazovacích témat. V případě nedostupnosti funkcionality (ať již v základu nebo v pluginu) není problém díky otevřenosti celé aplikace doprogramovat vlastní řešení.
Spíše redakčními systémy jsou pak aplikace Drupal či Joomla. Trochu jiný je ve svém přístupu redakční systém Plone, který se po instalaci chová jako nezávislý webový server – ke svému chodu tedy potřebuje pouze počítač s operačním systémem.
MovableType společnosti SixAprat, legenda mezi „seriózními“ blogerskými aplikacemi, byl až do začátku roku 2008 nabízený za poplatek. V březnu 2008 uvolnila SixApart zdrojové kódy, zřejmě pod tlakem značně sílící konkurence ze strany WordPressu, a aplikace je nadále vyvíjena komunitně a je nabízena zdarma.
Výčet aplikací rozhodně není úplný a velmi rychle se mění. Nicméně tyto základní typy jsou určitou zárukou stability dalšího vývoje a poměrně dostupné podpory, ať už ze strany vývojářů nebo komunity uživatelů. Jednoznačná výhoda tohoto typu řešení tkví – v případě použití vlastního serveru – v absolutní kontrole nad správou celého systému. Další významnou výhodou je v případě použití skriptovacích jazyků možnost dotvoření nebo dokonce změna základního jádra aplikace pro vyladění efektivity aplikace dle přání a záměrů uživatele.
Nevýhodou je, že instalací obvykle správa aplikace nekončí a je třeba instalovat minimálně bezpečnostní záplaty či nové verze. Tím se obě zmíněné výhody mohou změnit v noční můru – pokud aplikaci neudržuje uživatel po bezpečnostní stránce, může o svá data snadno přijít například při nabourání hackerů. Zároveň, pokud měnil zdrojový kód, musí změny promítnout i do instalované aktualizace, což nebývá vždy úplně snadné. Zde se nabízí jednoduché řešení: pokud uživateli schází nějaká funkcionalita – a lze ji řešit pouze zásahem do jádra aplikace, a ta je vyvíjena komunitně – připojit se k oné komunitě a prosadit změnu přímo ve vývoji. (O časové náročnosti tohoto řešení je lépe pomlčet.)
Srovnání řešení
Pokud bychom měli srovnat web-based či server-based řešení, je vždy na zvážení uživatele, nakolik své publikování myslí vážně a kolik času je ochoten z tohoto publikování „ukrojit“ na úkor správy aplikace svého blogu.
Lapidárně řečeno při výběru ideální aplikace se víc než kde jinde vyplatí před prvním „blogerským zářezem“ měřit dvakrát nebo raději ještě víckrát, protože, protože následná migrace na jiný systém není snadná. Je snadnější u web-based aplikací, protože celá řada má otevřené API, které lze využít k exportu dat. I zde ovšem narážíme kupříkladu na problematiku zachování URI permalinků. U server-based řešení komunita blogerů v poslední době volá alespoň po standardizaci ukládání dat jednotlivých aplikací (Haughey, 2008).
