Při detailnějším prozkoumání systémů nalezneme různé druhy klasifikací podle způsobu, jak tagy vznikají a jak s nimi daná aplikace pracuje. Lze vypozorovat podobnosti s tradičními metodami věcného pořádání informací. Někdy uživatel může použít volně tvořená klíčová slova, někdy se z tagů vytváří soubor autorit či slovník, v němž může vyhledávat. Jakob Voß nabízí detailní typologii (Marlow, 2006; Voß, 2007):
Prvním hlediskem jsou tagovací oprávnění (tagging rights), kdy se rozlišuje, jaké typy zdrojů může uživatel tagovat:
- Vlastní tagování (self-tagging) – uživatelé mohou tagovat pouze zdroje, které sami vytvořili, např. Technorati.
- Řízené tagování (permission-based) – uživatelé mohou tagovat pouze některé zdroje (např. uživatelé v relaci – Přátelé atd.), např. Flickr.
- Volné tagování (free-for-all) – uživatelé mohou tagovat všechny zdroje od kohokoliv, např. Del.icio.us.
Podle umístění a vzniku obsahu zdroje (source of resources):
- Uživatelem vytvořený obsah (user-generated content) – uživatelé mohou tagovat obsah, který sami vytvořili, např. YouTube.
- Nabízený obsah (provided content) – uživatelé mohou tagovat obsah, který nabízí (generuje) aplikace, např. Last.fm.
- Externí obsah (external resources) – uživatelé mohou tagovat zdroje, které nejsou součástí aplikace, např. Del.icio.us.
Podle způsobu, jakým aplikace doporučuje tagy (tagging feedback):
- Naslepo (blind) – aplikace nezohledňuje dříve zadané tagy (např. jinými uživateli), např. Technorati.
- Viditelně (viewable) – dříve zvolené tagy (jinými uživateli) ve vztahu ke zdroji jsou k dispozici.
- Doporučeně (suggested) – tagy doporučuje aplikace automaticky na základě algoritmu.
Podle způsobu agregace (tag aggregation):
- Set-model – každý tag je u jednoho zdroje při použití více uživateli uložen pouze jednou, např. YouTube.
- Bag-mode – pokud je tag u jednoho zdroje použit vícekrát více uživateli, je počet zadání sčítán, např. Del.icio.us.
Zda je při volbě tagu uživatel omezen, jaké tagy může používat (vocabluary control):
- Bez omezení (unrestricted vocabluary) – tagy jsou zadávány volně.
- Řízeným slovníkem (managed vocabluary – tagy jsou voleny kupříkladu z řízeného slovníku či tezauru, do kterého lze případně vložit nové předmětové heslo, např. Wikipedia.
- Řízeně bez možnosti editace (fixed vocabluary) – aplikace využívá slovníky třetích stran, které není možné editovat přímo v jejím prostředí.
Jakým způsobem jsou tagy navzájem propojeny (vocabulary connectivity):
- Bez provázání (unrelated tag) – tagy nejsou nijak provázány.
- Asociačně (associative) – tagy jsou propojeny přes soubor autorit.
- Hierarchicky (hierarchical) – tagy jsou voleny z klasifikace, která je uspořádána hierarchicky.
- Vícečetné hierarchie (multi-hierarchical) – tagy jsou voleny z tezaurů nebo fazetových klasifikací, které mohou i nemusí být v hierarchii.
- Ontologicky (typed) – volně volené tagy jsou svázány ontologicky.
Jakým způsobem jsou propojeny jednotlivé zdroje (resource connectivity):
- Odkazově (links) – mezi jednotlivými zdroji existují propojení, např. URL odkazy stránek na Del.icio.us.
- Skupinově (groups) – jednotlivé zdroje jsou hierarchicky sdruženy do skupin, např. fotografie na Flickru.
- Žádné propojení (none) – zdroje nejsou navzájem propojeny.
Zda je uživateli nabízena možnost automatického otagování zdroje, například pomocí obsahové analýzy (Automatic tag):
- Automatické tagy (Auto-tags) – tagy jsou generovány aplikací pomocí automatické obsahové analýzy zdroje nebo z povahy zdroje (např. video soubor – tag video, zvukový soubor – tag zvuk).
- None – bez automatiky.
Ve většině aplikací jsou tagy tvořeny „od oka“ a vlastně i bez většího zájmu o systémovost. Proto se vyskytují problémy jako špatný zápis (např. množné číslo, jiný pravopis či chyby), synonymita, homonymita či rozdílná úroveň významu (někdo pro otagování použije pouze obecné slovo hudba, jiný uživatel použije slovo dechovka), či prostě rozdílná úroveň vzdělání a zkušeností uživatele (Braun et al, 2007). Pro velké systémy, jako je například YouTube, je značným problémem též mnohojazyčnost, protože uživatelé tagují zdroj ve svých rodných jazycích.
Raketový nástup uživatelského a sociálního tagování vedl k drtivé kritice tradičních systémů pro věcné pořádání informací, kterou odstartoval v roce 2005 Clay Shirky svým článkem, v němž poukázal na některé nedostatky klasifikačních systémů (jak knihovnických, tak například třídění v katalogových vyhledávačích) (Shirky, 2005; Merholz, 2005). Dle dosavadního vývoje lze usuzovat, že tradiční systémy nebudou nahrazeny, ale že uživatelské tagy mohou být jejich zajímavým doplňkem (např. tagování vyhledaných zdrojů přes OPAC).
Mnoho systémů skupinu tagů agreguje do tzv. tag clouds – kdy je významnost určitého pojmu vypočítávána četností jeho výskytu – ta může být reprezentována velikostí nebo barevností písma. Takové shluky tagů pak reprezentují charakteristiku popisované entity a zároveň mohou sloužit k další navigaci nebo filtraci, kdy klikem na vybraný tag zobrazíme všechny entity, které jsou s tagem v relaci (resp. kontextu).