Uživatelské anotování zdrojů klíčovými slovy se asi poprvé objevilo u desktopových aplikací pro ukládání internetových záložek (bookmarks) a fotografií. Tento způsob manuálního předmětového třídění se nazývá tagování.
V prostředí webu byly prvními zástupci služby Del.icio.us, Flickr a Annotea. Annotea je derivát jazyka RDF pro anotaci webových zdrojů – pro uložení metadat (např. klíčová slova, komentáře, chyby, opravy atd.) o zdroji je používán speciální jazyk. Pro práci s tímto jazykem je pak třeba speciálních interpretů: Amaya jako samostatný specializovaný prohlížeč nebo řada zásuvných modulů pro obyčejné prohlížeče.
Flickr je už typická Web 2.0 sociální aplikace pro práci s fotografiemi a Del.icio.us je online sociální systém pro ukládání záložek (bookmarks). Díky častému použití tagů ve spojitosti se sociálními aplikacemi se také někdy používá označní kolaborativní tagování (collaborative tagging) nebo sociální indexace (social indexing) či folksonomie (folksonomy)1.
Pojem folksonomie poprvé použil Thomas Vander Wal v jedné e-mailové konferenci, když spolu s kolegy hledal výstižné označení pro klasifikaci, která vzniká při použití tagů:
„Folksonomie je výsledek osobního volného přiřazování předmětových hesel k informacím a objektům (čímkoliv s URL) pro následné osobní vyhledání. Toto přiřazování (tagování) se provádí v sociálním prostředí (sdíleném a otevřeném pro ostatní). Tagování je prováděno osobou, která dané informace zpracovává.“ (Vander Wal, 2005)
Vander Wal vnímá toto tagování spíše než jako kategorizaci jako reprezentaci osobního významu daného zdroje pomocí vlastního slovníku. Tag v tomto prostředí znamená propojení mezi zdrojem a jeho konzumentem.
- Slovní hříčka se slovy folk a taxonomy. ↩