K tématu diplomové práce Web 2.0 a blogy a jejich význam pro rozvoj (internetové) komunikace přivedl autora současný vývoj v oblasti elektronické komunikace a rozvoj internetových služeb podpořený jednak moderními technologiemi, které využívají koncoví uživatelé, ale i technologiemi, které jsou užity na straně poskytovatelů těchto služeb. Autor se pokusil zachytit jejich současný stav, jejich využívání a nastínit podmínky jejich pravděpodobného dalšího rozvoje.
Motivací byly dlouhodobý zájmem o vývoj v této oblasti, znásobený současným zaměstnáním autora (marketingový specialista v IT společnosti), a v neposlední řadě také praktické využívání těchto nových služeb v každodenním životě.
Časovým východiskem práce se stal zlom v pojetí webových služeb, k němuž přispělo používání blogů. Blogy, hlavní komunikační prostředek v prostředí Web 2.0, hrály významnou roli při šíření ale i vývoji těchto služeb. Autor vyšel ze základní teze, že Web 2.0 chápaný jako platforma a blogy, jedna z jeho aplikací, jsou velkým evolučním krokem na poli internetové komunikace a mají už dnes řadu pozitivních dopadů jak pro jednotlivce, tak pro společnost.
Cílem práce je:
- vymezit pojmy Web 2.0 a blogy,
- upozornit na přínosy uživatelů a přínosy uživatelům,
- registrovat a postihnout technologické aspekty jako předpoklady rozvoje služeb,
- rozebrat problematiku blogů včetně praktické ukázky.
Vzhledem k faktu, že se jedná o téma nové, které ještě není souhrnně zpracované v tradičních pramenech, a že se z jeho podstaty značná část odborné komunikace odehrává v prostředí internetu, využil autor této skutečnosti při základní rešerši, která byla doplněna o zdroje z expertních systémů (např. Ebsco, ProQuest, ACM, Arxiv ad.). Podařilo se vyhledat mnoho akademických prací a odborných článků z elektronických časopisů, které byly využity zejména v první části práce. V druhé části práce věnované blogům použil autor jako zdroje i blogy samotné, s přihlédnutím k jejich významnosti. Přehled zdrojů je uveden v bibliografickém soupisu na konci práce (abecedně, dle ISO 690 a ISO 690-2).
Při práci narážel autor na některé jazykové a pravopisné problémy. Pro řadu jevů a skutečností, o kterých práce pojednává, totiž neexistují adekvátní české výrazy. Nebo sice existují, ale jde o přejímky, které se ještě zcela nepřizpůsobily morfologickému a pravopisnému systému češtiny a nezachycují je ve valné většině ani naše slovníky nových slov.
Pokud český výraz neexistuje nebo zatím není autorovi práce znám, používá se v práci původní výraz anglický, doplněný někdy českou parafrází nebo (volným) překladem v závorkách. Pokud český výraz existuje a používá se, autor ho uvádí – a naopak v závorkách uvádí výraz původní, zejména s ohledem na to, že části odborné veřejnosti může být původní podoba bližší.
O grafické podobě přejatých slov říkají odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd obecně toto: „O pravopisu přejatých slov rozhoduje především míra jejich zdomácnění – slova řídká a úzce odborná se píšou obvykle pravopisem původním, slova zdomácnělá včetně běžně užívaných odborných výrazů se začleňují jak po stránce tvaroslovné, tak pravopisné. Míra tohoto začlenění je pochopitelně u různých slov různá (např. brífink, ale leasing). Proces počešťování je pozvolný, postupný a složitý; roli v něm hraje mnoho faktorů – důležitá je frekvence výrazu, jeho lexikální a morfologické vlastnosti, podobnost se slovy domácími a také oblast užívání.“ (Počešťování, 2008) V řadě případů se autor musel rozhodovat, jestli bude přejatá slova psát původním pravopisem nebo užije počeštěnou variantu – například blogger vs. bloger. Práce do značné míry odráží rychlý vývoj češtiny v daném oboru a její současný neuspořádaný stav. Proto v ní čtenář najde, řečeno s trochou nadsázky, jak „přístup brífink“, tak „přístup leasing“. Pokud už ale autor jednu podobu konkrétního výrazu zvolí (např. bloger), používá výhradně ji.
Vlastní obsah práce je rozdělen do řady kratších kapitol pro snazší publikovatelnost a uchopitelnost v prostředí blogu, který vznikl jako praktická ukázka. Téma je nesmírně široké a téměř každá z kapitol by si zasloužila vlastní podrobné rozpracování.
Úvodní kapitola zahrnuje výchozí teze (kap. 1). V první části práce se autor snažil vymezit pojem Web 2.0 pomocí charakteristiky služeb a jejich aplikací (kap. 2.1 a 2.2), používaných technologií (kap. 2.3) a jednotlivých aplikací (kap. 2.4). V druhé části práce se věnoval definici blogů (kap. 3.1 až 3.3), druhům blogů a jejich aplikacím (kap. 3.4), ná-strojům pro blogování (kap. 3.5), identifikaci a vyhledávání v blozích a s tím souvisejícími technologiemi (kap. 3.6), možnostmi technologického zneužívaní blogů (kap. 3.7, 3.8) a standardům a otázce přístupnosti (3.9). V další kapitole (4) je popsáno užití aplikace WordPress ke spuštění vlastního blogu s výčtem jednotlivých částí blogu.
Poděkování:
Velký dík patří vedoucí diplomové práce Mgr. Denise Kera, Ph.D. za cenné podněty, rady a povzbuzení.