Instalace
Instalace předpokládá správné nastavení webového serveru a záznamu typu A na jmenných serverech pro práci se zvoleným doménovým jménem (v našem případě dp.pleska.net) a přístup pro zápis do vytvořené databáze. Po nahrání souborů WordPressu na server a jednoduché editaci konfiguračního souboru pro práci s databází je uživatelem spuštěn automatický skript pro vytvoření tabulek v databázi a další nastavení (např. soubor httaccess v kořenovém adresáři serveru) a vygenerování uživatelského hesla. V případě, že vše funguje tak, jak má, není instalace – díky tomu, že je vše vytvořeno automaticky – složitá a zvládne ji každý zkušenější uživatel.

Po instalaci je možné změnit nastavení uživatele či přidat další s možností nastavení práv pro jednotlivé funkcionality blogu: Administrátor (plná práva), Redaktor (plná práva pro publikování Příspěvků, jejich editaci, správu komentářů a seznamu odkazů – blogrollů), Autor (pouze publikování Příspěvků a editace vlastních), Přispívající (pouze vložení Příspěvku do systému bez možnosti publikování, publikaci provede Administrátor nebo Redaktor), Návštěvník (přihlášení pouze pro komentáře).

Obrázek 16 – Základní administrační rozhraní aplikace WordPress

Témata, Šablony, zásuvné moduly, syndikace
V administračním rozhraní pak může proběhnout další donastavení celé aplikace ke spokojenosti uživatele. Grafická podoba blogu je spravována prostřednictvím volby Vzhled, kde lze použít motiv vzhledu (téma, Theme) vytvořený jinými uživateli (soubory vzhledu se kopírují do zvláštního adresáře na serveru) s možností jeho editace, nebo vytvořit motiv vlastní. Jednotlivá témata jsou složena z tzv. Šablon (Templates) pro jednotlivé prvky stránek blogu (např. hlavní stránka, postranní lišta, záhlaví, zápatí atd.).

Pokud jde o funkcionality, lze použít předpřipravené zásuvné moduly (Plugins – soubory je opět nutné nahrát na server) pomocí volby Pluginy, po jejich aktivaci proběhne implementace do systému. V některých případech je nutno ručně editovat Šablonu, ve které se zásuvný modul využije. V posledních verzích WordPressu je také možné užití Widgetů pro zásuvné moduly, jejich umístění do postranní lišty probíhá pomocí drag and drop funkce v AJAXu.

Obrázek 17 – Úprava vzhledu editací Šablony

Jak už bylo zmíněno, celá struktura stránek blogu je vytvářena Šablonami, které jsou ve své podstatě soubory se skripty spouštěnými na straně serveru v jazyce PHP nebo funkcemi, které jsou předpřipraveny v jádře systému. (To znamená, že uživatel není nucen například při výpisu tagů vázaných k Příspěvku použít složité SQL dotazy pro vygenerování tohoto výpisu z databáze, ale použije namísto toho připravenou funkci the_tags.) Editace Šablon (php souborů) může probíhat přímo v prostředí WordPressu nebo nahráním upravených verzí na patřičné místo v systému.
Na našem testovacím blogu byl doinstalován a „počeštěn“ vzhled Facebook Layouts Wordpress Theme 1.0 a doinstalovány tyto zásuvné moduly:

• Addicted To Live Search – pro „živé“ vyhledávání v Příspěvcích pomocí AJAXu,
• Akismet – pro boj s komentářovým spamem,
• Quoter – pro možnost citování v Komentářích,
• WP-OpenID – pro možnost využití OpenID v Komentářích a při administraci.

WordPress nativně a automaticky generuje syndikační feed Příspěvků a syndikační feed komentářů všech Příspěvků nebo jen Příspěvku jednotlivého, a to ve formátu RSS 2.0 i ATOM. V administraci systému lze nastavit, zda bude nabízen celý obsah Příspěvku nebo jen jeho část.

Stránky, Příspěvky, Rubriky, Tagy, permalinky
Obsahovou část blogu obstarávají Stránky (Pages) a Příspěvky (Posts). Stránky mohou sloužit k zobrazení statických informací (např. v našem případě O dp.pleska.net) nebo pomocí speciálních Šablon pro zobrazení jakéhokoliv obsahu (např. výpis Rubrik, výpis Příspěvků z určité kategorie – případně i externích obsahů; díky otevřenosti aplikace a jazyku PHP, jsou možnosti téměř neomezené). Speciální Stránkou je pak tzv. Hlavní stránka, kde jsou vylistovány Příspěvky ve známém reverzně chronologickém pořadí.

Obrázek 18 - Úprava Stránky „O dp.pleska.net“

Hlavní částí blogu jsou bezpochyby Příspěvky (Posts, někdy též Entires). Ve WordPressu máme možnost zadat Příspěvek v podobě Nadpisu a textu obohaceného o tagy značkovacího jazyka¹. Tak lze publikovat i jiný než textový obsah. Příspěvek lze rozdělit na dvě části vložením <!--more-->, a tím ovlivnit podobu Příspěvku na hlavní stránce (a všude tam, kde se načítá více Příspěvků naráz, např. archivy), kde je pak zobrazena pouze jeho první část (ideálně ve formě perexu, kdy je v úvodu shrnutí celého textu).

Obrázek 19 – Vložení a editace Příspěvku

Každý Příspěvek je identifikován jedinečným URI (jedinečná URL adresa) – permalinkem², který v případě dostupnosti modulu mod_rewrite serveru Apache může mít podobu vygenerovanou například z názvu či data publikování Příspěvku³. Tento typ tvoření je jednak příjemný pro uživatele, ale také má vliv při indexaci vyhledávači. Stejné URI se používá i pro vygenerování trackback adresy.
Jednotlivé Příspěvky můžeme přiřadit do Rubrik (Categories), které lze dál hierarchicky pořádat. Rubriky slouží pro další navigaci a jsou rovněž identifikovány pomocí permalinku⁴, po jehož vyvolání WordPress nabídne výčet Příspěvků dané Rubriky. Ačkoliv lze přiřadit Příspěvku více Rubrik, v naší ukázce odpovídají první a druhé úrovni nadpisů práce a každý Příspěvek bude zařazen právě v jedné Rubrice. Příspěvky dané Rubriky lze také odebírat pomocí syndikačních feedů.

Také Tagy (Tags)⁵ slouží pro další navigaci a identifikaci. Ve WordPressu byly nabídnuty poté, co po nich volali uživatelé, kterým nestačilo řazení do Rubrik a kteří chtěli více specifikovat povahu Příspěvků a další funkcionality (např. vážený tag cloud). Stejně jako u Rubrik je zde možnost permalinku s výpisem Příspěvků označených stejným Tagem⁶.

Pro další navigaci v Příspěvcích je možné použít Archivů (Archives), kde je využíváno datum publikace. Pokud tedy zvolíme v Archivu například rok 2008, jsou vypsány Příspěvky publikované v tomto období a podobně s měsíci.

Komentáře
Ke každému Příspěvku lze povolit možnost interakce se čtenáři pomocí Komentářů (Comments). V základní verzi WordPressu můžeme nastavit, zda mají být moderované (zda je Komentář před publikací schvalován některým z administrátorů) nebo volné. U Komentářů by bylo dobré upozornit, že v zápalu boje se spamem a nerelevantními Příspěvky se objevují metody, jak autorsky či uživatelsky hodnotit jednotlivé přispěvatele (karma uživatele). V naší ukázce jsou používány volné Komentáře a speciální zásuvný modul pro možnost citací Komentářů a zobrazení v hierarchické struktuře .

Seznamy linků
Seznamy linků (Blogroll) slouží pro informování čtenářů o zajímavých nebo spřízněných informačních zdrojích v podobě výpisu formou odkazů (většinou v postranní liště blogu). WordPress umožňuje, krom vložení názvu a URL, vložit doplňující obrázek a naznačit XFN vazbu (viz kapitola o Mikroformátech).